Usnesení ÚR KAN ze dne 23. 3. 2013
ÚSTŘEDNÍ RADA KLUBU ANGAŽOVANÝCH NESTRANÍKŮ
U S N E S E N Í
3. zasedání Ústřední rady KAN
ze dne 23. 3. 2013
Ústřední rada KAN
- schvaluje, že KAN uhradil auditorovi účetní závěrky za rok 2012 příslušnou fakturu.
- bere na vědomí, že auditor posoudil účetní závěrku KAN kladným výrokem (viz příloha č. 1) a žádá předsedu, aby předal výroční zprávu KAN za rok 2012 s výrokem auditora do podatelny Poslanecké sněmovny P ČR.
- uctila památku Ing. Rudolfa Battěka (1924-2013) – zakladatele KAN a místopředsedu Přípravného výboru KAN v roce 1968 (viz příloha č. 2)
- vyjadřuje podporu stávajícímu řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) D. Herrmannovi a sleduje s obavou navrhované personální změny v Radě ÚSTR
-----------------------------------------------------------
(přijato všemi 7 hlasy)
Přítomni: Domlátil, Holba, Hučín, Machač, Protiva, Svoboda, Vlášek
Hosté: Bezděk, M. Hulík
Omluven: Kolář, Matějka
Příští schůze ÚR KAN. sobota 20. dubna 2013 od 11.10 v restauraci U Parašutistů v Resslově ulici č.7 v Praze 2 (Doprava: metrem B do stanice „Karlovo náměstí“, nebo tramvají č. 22 od stanice metra C „I.P. Pavlova“ do zastávky „Karlovo náměstí“) - zasedáme v lokále.
Příloha č. 1 k Usnesení ÚR KAN ze dne 23. 3. 2013
Výrok auditora
Podle našeho názoru účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace politické strany Klub angažovaných nestraníků a nákladů, výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok 2012 v souladu s českými účetními předpisy.
Zpráva vyhotovena dne: 18. 02. 2013
Příloha č. 2 k Usnesení ÚR KAN ze dne 23. 3. 2013
Ing. Rudolf Battěk
(* 2. 11. 1924 Bratislava – † 17. 3. 2013)
český sociolog a politik, zakladatel a místopředseda Přípravného výboru KAN v roce 1968
2. 11. 1924 - narozen v Bratislavě
1939 – rodiče se nuceně stěhují z Bratislavy do Prahy
1940-45 - strojní zámečník (na konci 2. světové války účastník domácího odboje)
1946-47 – základní vojenská služba
březen 1948 - před pohřbem Jana Masaryka uvázal s přáteli soše Jana Husa na Staroměstském náměstí přes ústa rudý šátek. Na protest proti tomu, co nadcházelo.
1948-52 - studium na Vysoké škole politické a sociální v Praze
1950 – oženil se s Dagmar Brzickou (měli spolu syna a dceru – provdanou Glasovou)
1951-61 - ekonom na úseku místního hospodářství
1961-65 - zámečník - údržbář v SONP Kladno a v ČKD Dukla Praha
1965-69 - odborný pracovník Sociologického ústavu ČSAV v Praze (výzkum pracovních skupin v průmyslových podnicích)
1968 - spoluzakladatel a představitel Klubu angažovaných nestraníků (KAN)
18. 5. 1968 Celostátní míting nestraníků na Žofíně - sál přeplněn, účast cca 2000 lidí, přítomni zahraniční novináři. Mlynář požaduje od Rybáčka, aby se KAN distancoval od Svitáka, což Rybáček odmítá. Mluvil Štěpánek, Rybáček, Weinberger, Tintěrová (také Horák) a zástupci mimopražských klubů KAN. Přítomen pozdější poslanec ČNR - nestraník Ing. Rudolf Battěk.
10. 6. 1968 - zvolen jedním ze dvou místopředsedů Přípravného výboru KAN
10. 7. 1968 – stává se poslancem ČNR (jedním ze 150 poslanců) jako nestraník – význačný představitel českého veřejného života, a to nepřímou volbou v Národním shromáždění
po 21. 8. 1968 – v Battěkově karlínském bytě se schází předsednictvo Přípravného výboru a rozhoduje o zastavení přípravné činnosti KAN
7. 9. 1968 – Ministerstvo vnitra ČSR rozhodlo o ukončení přípravné činnosti KAN
září 1968 – jako poslanec České národní rady (ČNR) oslovuje ostatní poslance ČNR otevřeným dopisem, jímž žádá rozpravu o politické situaci v zemi po sovětské okupaci
21. 8. 1969 - jako první (vzhledem k abecednímu pořadí) z deseti signatářů podepisuje prohlášení „Deset bodů" další signatáři: 2. Václav Havel, 3. Luboš Kohout, 4. Karel Kyncl, 5. Michal Lakatoš, 6. Vladimír Nepraš, 7. Luděk Pachman, 8. Jan Tesař, 9. Ludvík Vaculík, 10. Josef Wágner http://www.blisty.cz/files/knihy/promeny-prazskeho-jara_2/11_dokumenty_lakatos-pachman-vaculik.pdf
5. 9. 1969 – Prohlášení „Deset bodů" doručeno adresátům: Federální vládě, Federálnímu shromá-ždění ČSSR, České národní radě, Vládě České socialistické republiky a ÚV KSČ
15. 9. 1969 – další otevřený dopis poslancům ČNR s prohlášením „Deset bodů"
25. 9. 1969 – Ing. Battěk je zbaven poslanecké imunity a ihned zatčen a zůstává ve vyšetřovací vazbě (spolu s J. Tesařem a L. Pachmannem)
26. 11. 1969 – Ing. Battěk je zbaven poslaneckého mandátu (zůstává stále ve vazbě)
29. 6. 1970 – Krajská prokuratura v Praze po více než 9 měsících vazby obviňuje ing. Battěka (s dalšími sedmi signatáři) ze spáchání „trestného činu přípravy k trestnému činu podvracení republiky podle par. 7 odst. 1, 98 odst 1. tr.z."
6. 7. 1970 – Městský soud v Praze „při předběžném projednání obžaloby" a ... vrátil věc prokurátorovi k prošetření. ... ponechal obžalované Luďka Pachmanna, ing. Rudolfa Battěka a dr. Jana Tesaře CSc. nadále ve vazbě.
4. 9. 1970 – Městský soud v Praze na neveřejném zasedání přijal usnesení, že obžaloba z 29. 6. se přijímá. Přesto je Battěk na podzim 1970 propuštěn po 13 měsících z vazby.
1970-71 – Battěk pracuje jako vrátný ve Státním statistickém úřadu
listopad 1971 – Battěk je zatčen za organizování letákových akcí proti prvním posrpnovým volbách (konaly se 26-27. 11. 1971)
jaro 1972 – Battěk odsouzen na 3 a půl roku do vězení
1974 – propuštěn z vězení v Litoměřicích
1974-79 – pracuje jako soustružník - nástrojař pak jako čistič výloh
prosinec 1976 – podpisuje základní prohlášení Charty 77 (Charta zveřejněna 1.1.1977)
1977-80 – vydává s Ladislavem Hejdánkem a Janem Tesařem samizdatový časopis Dialogy (vyšlo 17 čísel)
1978 – zakládající člen Výboru nespravedlivě stíhaných (VONS)
21. 3. 1978 - Battěk vydává v Praze POLITOLOGICKÉ TEZE. Teze mají 21 bodů na třech stranách strojopisu a snaží se postihnout vazby a funkci politického a vůbec společenského systému a jeho dynamiku.
7. 4. 1978 - v Praze vydán ke stému výročí založení sociálně demokratické strany půlstránkový text prohlášení Sto let českého socialismu,(všichni signatáři jsou chartisté: Rudolf Battěk, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Přemysl Janýr, Božena Komárková, Anna Koutná, František Kriegel, Karel Kyncl, Milan Machovec, Jaroslav Mezník, Ervín Motl, Jiří Müller , Petr Pithart, Aleš Richter, Zuzana Richterová, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Jan Šabata, Jaroslav Šabata, Jan Šimsa, Jan Tesař, Jakub Trojan, Zdeněk Vašíček a Jan Vladislav)
1978 – spoluzakladatelem Hnutí nezávislých socialistů hlásícího se k západoevropské Socialistické internacionále
13. 4. 1979 – Battěk odesílá dopisy švédskému politikovi Olafu Palmemu, předsedovi německé SPD Willi Brandtovi a rakouskému kancléři Bruno Kreiskému, v nichž si stěžuje na nezákonný postup SNB proti sobě a dalším občanům
1980 – stává se mluvčím Charty 77
14. 6. 1980 – zatčen a falešně obviněn pro napadení veřejného činitele (aneb „facka pro podporučíka Vacka") – akce agenta provokatéra Milana Komínka
leden 1981 – obžalován mj. za trestný čin podvracení republiky
27. a 28. 7. 1981 – odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 7 a půl roku (později zmírněno na 5 a půl roku) do II. NVS a k následnému ochrannému dohledu na dobu tří let, dále k propadnutí věcí, které byly u něj nalezeny při domovní prohlídce (http://www.cibulka.com/77/1981/INFORM09/04.htm)
1981-85 – vězněn v Praze-Ruzyni, Praze-Pankráci, Opavě a Ostravě
1983 – v nepřítomnosti je na 23. sjezdu exilové Československé sociální demokracie v Curychu zvolen čestným předsedou jejího výkonného výboru (ÚVV)
leden/únor 1984 – jako vězeň se setkává s vězněm Vladimírem Hučínem v eskortní cele v Ostravě
30. 10. 1985 – propuštěn z vězení
1988 – spoluzakladatelem Hnutí za občanskou svobodu (HOS)
1989 – spoluzakladatelem Občanského fóra
1. 12. 1989 – podepisuje s dalšími členy Čs. sociální demokracie Stanovisko sociálních demokratů
6. 1. 1990 – stává se členem Rady OF
leden 1990 – stává se členem (později prvním místopředsedou) přípravného výboru ČSSD
30.1. 1990 – kooptován jako poslanec za obnovovanou ČSSD do Federálního shromáždění (Sněmovny lidu - SL) za volební obvod č.12 (Praha 8 + Praha 9)
24.-25.3. 1990 – na XXIV. obnovovacím sjezdu ČSSD kandiduje na funkci předsedy strany. Ve volbě dostává 39% hlasů a je poražen prof. Dr. Jiřím Horákem
duben 1990 – zakládá Klub sociálních demokratů jako součást Občanského fóra (jeden ze 14 politických subjektů kandidujících společně s Občanským fórem)
červen 1990 – je zvolen poslancem tentokrát na kandidátce Občanského fóra
9. 6. 1990 – stává se předsedou Sněmovny Lidu a místopředsedou Federálního shromáždění
červen 1990 – Jiří Paroubek zpracovává zprávu „Zjištění komise PÚVV k případu Rudolfa Battěka", na jejímž základě je Battěk z ČSSD vyloučen. Ve zprávě můžeme číst, že „svých subjektivních pocitů a představ využila skupina R. Battěka k diskreditaci strany ve veřejnosti", a dále že se R. Battěk dopustil „vytváření druhého centra ve straně", vyzýval ke „svržení vedení strany". (viz http://protestant.evangnet.cz/rudolf-battek-laudatio (k 84. narozeninám.2008). O tři roky později ústřední výkonný výbor ČSSD toto rozhodnutí zrušil.
květen 1991 – v souvislosti s postupným rozvolňováním Občanského fóra přetváří Battěk svůj Klub sociální demokracie při OF na samostatnou Asociaci sociálních demokratů, která má podporu exilového křídla sociální demokracie (až do sjezdu v Hradci Králové 1993)
1991-92 – je předsedou Evropského hnutí v ČSFR
březen 1992 – iniciuje (s Egonem Lánským) vytvoření politického hnutí Demokraté 92
1992 – kandiduje neúspěšně do Poslanecké Sněmovny
1993-2001 – je předsedou Evropského hnutí v ČR
září 1995 – zúčastňuje se pohřbu Alberta Prouzy – spoluzakladatele KAN
říjen 1996 – neúspěšně kandiduje do Senátu za volební obvod Praha 8
1997 – podílí se na založení „Politického klubu", z něhož vznikla Občanské koalice, která společně s KANem kandidovala do Poslanecké sněmovny v červnu 1998
říjen 1997 – dostává řád T. G. Masaryka
léto 2007 – Battěk upozorňuje Tomáše Hradílka, který 23. 7. publikoval v Lidových Novinách článek „Narcis Hučín zneužívá demokracii",že jeho obviňování Hučína je patrně založeno na desinformaci
17. 3. 2013 – v neděli dopoledne umírá
Rudolf Battěk je autorem řady publikací, včetně filosofických a politologických úvah, mj.
Eseje z ostrova (Kolín nad Rýnem 1977, 1982),
Poetismy (básně z vězení 1982-85, samizdat 1986)
Strast z nekonečna (filosofické eseje, samizdat 1986),
Dámy a pánové! (Sbírka aforismů, sentencí a maxim, 1992),
Rozpočítávání dnů a nocí (2001),
Jako Červenej Karkulák – Dopisy z vězení (2002).
------------------------------------------
Desatero Rudolfa Battěka: (podle http://www.kujoni.cz/lide/battek )
- „Místo otrlosti laskavost,
- místo drzosti pokoru,
- místo nevěřícnosti důvěru,
- místo rozpaků vstřícnost životu,
- místo zla odpovědnost za dobro,
- místo heroismu ducha vůli ke svobodě,
- místo pomyslných hodnot hodnoty reálného sbližování,
- místo civilizačních předsudků radost ze samotného jsoucna,
- raději být neúspěšným politikem než pominout morální horizont společenského působení a života obecně.
- Nepřestávejme být hledači nových tvarů a symbolů konání a reálné činnosti. Chraňme se před vyprahlostí ducha. Važme si samoty, která dotváří náš často pokřivený horizont a profil spoluúčasti při tolik potřebné péči o potřeby všech."
Usnesení ÚR KAN 23.3.2013 
formát Microsoft Word
