Sobotka - příklad varující
Sobotka - příklad varující
Pokus o analýzu nebo nekrolog
Z dlouhodobého sledování veřejných zpráv se dá při troše přemýšlení usoudit, že Mgr. Bohuslav Sobotka je úspěšný politik a přitom relativně slušnější člověk na české politické scéně. Jeho konkurentům se (zatím) nepodařilo odhalit a dokázat nějaké jeho zločiny či zlodějiny. Ani v event. kladném případě by rozhodně nešlo o nepoctivé mnohamiliardové vlastní bohatnutí, jímž voliče ohromuje několik jiných kabrňáků na mocenském vrcholu.
Kdo si dal práci a hledal logiku v chování a taktice B.Sobotky v posledních týdnech, potřeboval si k tomu představit, co takovému člověku způsobí více než 20 let ve vrcholné politice.
Odpůrci v názorech a soupeři o absolutní či jen politickou moc, těch se nahromadí spousty; vždyť se každý z nich svým vlivem snaží o svůj vliv ještě větší. Specialitou ČSSD je vzájemné neférové zákulisní soupeření funkcionářů a hlavně veliká vzájemná nedůvěra v mocenském ústředí strany. Proto Sobotka ani svým nejbližším kolegům neřekl, že, a jak se postaví prolhanému Babišovi spolčenému se zákeřným Zemanem, který Sobotku patologicky nenávidí. Viděli jsme, jaké divadlo prezident Zeman připravil předsedovi vlády (aby ho prý „vyškolil“), když se předem dozvěděl, že premiér mu svou demisi nepodá. Jenže předseda vlády z té pasti vycouval tak elegantně, až prezidenta rozvzteklil „do běla“.
Přesto i novináři a média, ač nespojená s dvojicí Babiš-Zeman, dál šíří pochybnosti o Sobotkovi a jeho straně. Přisuzuji to českému veřejnému prostředí, připomínajícímu smečku a její zákony. Oslabený nepřetržitým pracovním napětím a sledovaný nevraživostí ze všech stran, deptaný kampaní nepřátel, podrazy spolustraníků i vládců z nejvyšších státních pozic, a nakonec i pochopitelným rozladěním v rodině, takový člen vlčí společnosti se stal snadnou kořistí i dosud loajálních kolegů. Přitom politik, jenž odolal přes 25 let v předních politických funkcích, nemůže být slaboch či „Sralbotka“.
Současná nálada malověrných sociálních demokratů (bez hrdosti na poměrně užitečnou úlohu v dosavadní vládě) vede k dalšímu sebevražednému pokusu strany, tentokrát ze strachu z preferencí údajně prudce klesajících. Jako by nikdy nikdo ze „socanů“ nepoznal, že výsledky průzkumů si v Čechách objednat a zaplatit každý oligarcha. Jako kdyby zapomněli, jak záhadně rychle a bez logických příčin rostly preference ANO 2011 a jak současně bohatly některé průzkumové agentury v roce, kdy své hnutí Babiš poprvé přihlásil do voleb.
Zdá se mi nepřehlédnutelný nový způsob boje o politickou moc, skoro bych řekl – zbraň masového ničení, jímž je předvolební průzkum jako nástroj, nikoli jako pouhé zobrazení aktuálního stavu. Po jeho využití je jenom nutné sledovaná média přesvědčit, aby pořízené výsledky průzkumu zveřejnila.
To vše stojí nemalé peníze, jež konkrétně České straně sociálně demokratické chybí, protože násobně víc jich dluží mladému Altnerovi.
14.6.2017 dopoledne
Jiří Domlátil, KAN
